Přeskočit na obsah

Jindřich I. Portugalský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich I. Portugalský
král portugalský a algarve
Portrét
Jindřich I. Portugalský
Doba vlády4. srpen 157831. leden 1580
Korunovace28. srpen 1578, Lisabon
Narození31. leden 1512
Lisabon
Úmrtí31. leden 1580 (68 let)
Almeirim
PředchůdceSebastián I.
NástupceAntonín I.
DynastieAviz
OtecManuel I.
MatkaMarie Aragonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich I. Portugalský (portugalsky Dom Henrique, O Grande Inquisidor, 31. ledna 1512, Lisabon31. ledna 1580, Almeirim) byl portugalský král v letech 15781580.

Jindřich se narodil jako pátý syn (osmé dítě) portugalského krále Manuela I. a jeho druhé manželky Marie Aragonské a jako takový si nečinil naděje na následnictví trůnu. Podobně jako řada mladších synů z panovnických rodů nastoupil duchovní kariéru a vzal si za své v tomto směru hájit portugalské zájmy v době, kdy vůdčí roli v katolické církvi na Iberském poloostrově hrálo Španělsko. Rychle vystoupal po žebříčku církevní hierarchie. Byl arcibiskupem v Braze, prvním arcibiskupem v Évoře a konečně arcibiskupem v Lisabonu. V letech 15391578 byl v pořadí druhým generálním (hlavním) inkvizitorem v Portugalsku a v této funkci byl oproti svému předchůdci důsledný, s čímž souvisely inkviziční procesy. Jeho role hlavního inkvizitora i krále byla hlavními portugalskými historiky zejména v 19. století, např. Alexandrem Herculanem, hodnocena značně negativně. Byl vybrán za jednoho ze dvou favoritů na následnictví na papežský stolec na obou konkláve konaných v roce 1555, třebaže se neúčastnil ani jednoho z nich (Jindřichův bratr, portugalský král Jan III. poprosil svého bratrance, císaře Karla V., aby podpořil jeho kandidaturu při nákupu hlasů kardinálů).

Byl stoupencem nezávislosti Portugalska, avšak přivedl do země jezuity a využíval je rovněž v zámořských portugalských državách. V roce 1559 založil druhou, jezuitskou portugalskou universitu v Évoře, tedy ve městě, kde sídlil hlavní tribunál inkvizice a kde do konce 15. století koexistovaly největší komunity Židů i Maurů v zemi. V letech 15621568 byl regentem, když pečoval o nezletilého infanta Sebastiána I., vnuka svého nejstaršího bratra, krále Jana III. Když v roce 1578 mladý a bezdětný Sebastián zahynul v tragické bitvě u Alcácer-Quibir, vstoupil po obdržení zprávy o synovcově smrti v klášteře v Alcobaçe 28. srpna Jindřich na trůn Portugalska.

Když se takto neočekávaně ve svých šedesáti šesti letech stal portugalským králem, hledal způsob, jak zajistit následnictví dynastie Avis. V rámci těchto snah žádal papeže o zproštění kněžského slibu se záměrem uzavřít manželství a zplodit následníka, avšak papež Řehoř XIII. jeho žádosti nevyhověl, jsa zavázán Habsburkům, v jejichž zájmu bylo, aby portugalský trůn zůstal prázdný. Přes tyto závažné problémy s následnictvím, ani přes svůj pokročilý věk, Jindřich I. nikdy nástupcem neustavil svého synovce Antonína (15311595), neboť neuznal jeho legitimitu: Antonín byl synem staršího Jindřichova bratra Luise, vévody z Beji (1506–1555), matematika a architekta i vyhlášeného válečníka, a Violanty Gómez, konvertované židovky z Évory, mezi nimiž nebyl patrně nikdy uzavřen sňatek. Po otci se Antonín stal velmistrem Maltézského řádu v Portugalsku.

Král-kardinál zemřel 31. ledna roku 1580, po necelém roce a půl vlády dříve, než byl vybrán jeho nástupce. Jindřichovou smrtí nastala nástupnická krize, v níž se o práva k portugalskému trůnu se hlásili různí uchazeči. Kromě Antonína byl jedním z hlavních pretendentů španělský král Filip II., jehož ostatně vybrala i Regentská rada, ustanovená po Jindřichově smrti, avšak Antonín se nechal 24. července v Santarému prohlásit králem. Již o měsíc později však Filip uplatnil vedle práva, daného mu výběrem Regentské rady, i právo síly a vyslal vévodu z Alby, aby Portugalsko dobyl. Antonín byl v bitvě u Alcántary u Lisabonu poražen, následně padl velmi rychle i Lisabon a Filip se stal jako Filip I. portugalským králem, ovšem pod podmínkou, že se Portugalsko včetně jeho dalších zámořských teritorií nestanou španělskými provinciemi.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Eduard I. Portugalský
 
 
Eduard I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
Ferdinand Portugalský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Aragonský
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Alburquerque
 
 
Manuel I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Jan I. Portugalský
 
 
Jan Portugalský
 
 
 
 
 
 
Filipa z Lancasteru
 
 
Beatrix Portugalská
 
 
 
 
 
 
Alfons z Braganzy
 
 
Isabela z Braganzy
 
 
 
 
 
 
Beatriz Pereira de Alvim
 
Jindřich I. Portugalský
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Aragonský
 
 
Jan II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Alburquerque
 
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Fadrique Enríquez de Mendoza
 
 
Jana Enríquezová
 
 
 
 
 
 
Mariana Fernández z Córdoby
 
 
Marie Aragonská
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Kastilský
 
 
Jan II. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Lancasteru
 
 
Isabela Kastilská
 
 
 
 
 
 
Jan Portugalský
 
 
Isabela Portugalská
 
 
 
 
 
 
Isabela z Braganzy
 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]